"Celý svět je plný zázraků, na které jsme si však tak zvykli, že je nazýváme všedními věcmi."

Interviewer: "So Jimi, what's it like to be the best guitarist in the world?"
Jimi Hendrix: "I don't know, ask Rory Gallagher."

"Hudba je klíčem k ženskému srdci." - J. G. Seume


"Když člověk najde hudbu, která ho sklátí rozkoší, nalezl jeden z divů světa." - Já


Březen 2010

Money

26. března 2010 v 18:44
Dlouhou dobu jsem tuto píseň od Beatles neměla ráda. Už ani Nevím proč. teď ji mám ráda. PS: při hledání textu k této písni, jsem se divila kolik písniček má v názvu název Money (jen tak pro zajímavost) :D
MONEY
the Beatles



The best things in life are free
But you can keep it for the birds and bees.
Now gimme money (that's what I want)
That's what I want (that's what I want)
That's what I want, ye-ye-yeh,
That's what I want.

Money don't get everything it's true.
What it don't get I can't use.
So gimme money (that's what I want)
A little money (that's what I want)
That's what I want, ye-ye-yeh,
That's what I want.

The Mamas & The Papas - California Dreamin'

26. března 2010 v 18:04 | Alexandra |  Songy dalších starších interpretů
Já to tady musím dát :) Teď to poslouchám a uplně mi to sedlo to nálady, počasí apod. tak doufám, že Vám taky:) . Jinak asi před měsícem jel na čt2 dokument o Mamas & Papas, a teď jsem si na to vzpoměla tak jsem si proto hned pustila tutu píseň. PS: Můžete si všimnou, že tato píseň je zpívaná na zákl. "kanóna" (doufám, že pochopíte). Tak hezký poslech.

nahráno: 1965



All the leaves are brown and the sky is gray.
I've been for a walk on a winter's day.
I'd be safe and warm if I was in L.A.;
California dreamin' on such a winter's day.

Stopped in to a church I passed along the way.
Well I got down on my knees and I pretend to pray.
You know the preacher liked the cold;
He knows I'm gonna stay.
California dreamin' on such a winter's day.

All the leaves are brown and the sky is gray.
I've been for a walk on a winter's day.
If I didn't tell her I could leave today;
California dreamin' on such a winter's day.
California dreamin' on such a winter's day.
California dreamin' on such a winter's day.

Akorát že mi zabili tátu - Příběh Karla Kryla

23. března 2010 v 15:12 Knihy
Takhle si píši úkol do AJ a spolupracuji s internetem (slovník) a jelikož se dú týká VB a i historie tak jsem narazila na knížku od Jiřího Kovaříka jménem Richard III. - vrah či oběť? (dofám, že si od tohoto autora někdy něco přečtu, jelikož historii mám ráda) a náhle taky na tuto knížku, kterou jsem si řekla že tady dám:

bohužel obr. nejde zvětšit
AKORÁT ŽE MI ZABILI TÁTU
autor:Vojtěch Klimta
rok vydání: 2010
str.: 384

Již třetí vydání knihy Vojtěcha Klimta Akorát že mi zabili tátu vypráví životní příběh písničkáře a básníka Karla Kryla. Autor při jejím psaní vycházel nejen z důkladného studia všech dostupných tištěných i rukopisných pramenů a z důvěrné znalosti Krylových nahrávek, ale též z desítek osobních rozhovorů s Krylovými příbuznými, přáteli a známými a v neposlední řadě ze zkušeností, které ze svých setkání s Karlem Krylem měl sám. Jeho kniha je tak výsledkem sedmnáctiletého intenzivního zaujetí Krylovou osobností a dílem, přičemž si zachovává věcný styl vyprávění založený výhradně na ověřených faktech. Cennou součástí knihy jsou desítky unikátních fotografií, které jedinečným způsobem přibližují život a dílo jedné z nejvýznamnějších osobností naší kultury druhé poloviny dvacátého století.



Frederik Chopin - Revolutionary Etude

22. března 2010 v 20:28 Songy dalších interpretů
Včera jsem se dívala na dokument o klavíristovi Frederiku Chopinovi, a ikdyž mě klasická hudba moc nebere, tedy prozatím, pokud je dynamická a má něco v sobě tak se mi líbí. A od Chopina se mi zalíbila tato skladba - jmenuje se Revolutionary Etude, jelikož ji Chopin složil v období kdy ve Francii probíhali nepokoje a revoluce.

REVOLUTIONARY ETUDE
Frederik Chopin

originál:

cover:
(dávám zde tento, jelikož se mi líbí nejvíce z "nabídky" youtube)

Nádherné. Dramatické, to já ráda v klasické hudbě.

A váš názor?

Randy Rhoads

20. března 2010 v 21:38 svátky, výročí
Randy Rhoads
Strašně moc se stydím:( že jsem na to zapomněla .. a vzpomněla si až teď

...

Včera 19. března uplynulo 28 let od doby co při nehodě zemřel jeden z nejlepších rockových kytaristů ... Randy Rhoads
...

Todle video tu prostě musím dát, ikdyž tady už jednou je, protože je božské.
(v Mr. Crowley je nádherné sólo)


Diary of a mandman:


Z dokumentu Sedm epoch rocku:
(anglicky)


the Chieftains & Altan - woodhill house

20. března 2010 v 17:24 | Alexandra |  Instrumentální hudba
Ač dlouhá, tak nádherná :)

WOODHILL HOUSE
The Chieftains & Altan


the Chieftains - tradiční irská hudba

20. března 2010 v 17:23 | Alexandra |  Instrumentální hudba
The Chieftains

The Cieftains

Americký novinář Bob Claypool tvrdí :"Jestliže na světě existuje krásnější hudební zvuk, než ten, který vytvářejí The Chieftains, dosud jsem ho neslyšel."

základní informace:
vznik: na konci 50. let na základech souboru Coelteoiri Chaunlann.
Skupina působí nejprve jako kvartet- Paddy Moloney, Sean Potts, Michael Tubridy, Martin Fay. Až v r. 1968 přichází S. Keane a v r. 1972 D. Bell a P. Mercier. V r. 1976 nahrazuje Merciera K. Connef. Na 1 album se přidala i zpěvačka Dolores Keane. V r. 1979 se připojil M. Molloy.


povídání:
Tradiční hudba v 5O. letech nebyla zrovna tím, co by evropská poválečná mládež vyhledávala. V návalu starostí jak si poradit s rock'n'rollem, televizí, smrtí Jamese Deana a vlastními frustracemi zůstávala jí víceméně volná.
Irsko nevyjímaje; oficiální folková scéna se ocitla v troskách, ve městech vládlo spíš country a na vesnice, do přirozeného prostředí tradiční hudby se nikomu nechtělo.
Obrat nastal v roce 1951 : Radio Eireann začalo dvakrát v týdnu vysílat pořad věnovaný tradiční hudbě a na západ od Dublinu v městě Mullingaru uspořádali první ročník dudáckého festivalu. Souběžně s výlety rozhlasového buditele Seána MacRéamoinnema na venkov, odkud přivážel a následně odvysílal stovky terénních nahrávek, přibývalo festivalů, oblíbených hráčských a pěveckých soutěží i zapálených posluchačů; přesně v duchu legendy o irské duši formované hudbou.
Dvacetiletý nadaný učeň dudáka Leo Rowsomeho Paddy Moloney ( ročník 38 ) z malého městečka Donnycarney nedaleko Dublinu, nad tím nevycházel z radosti; veškeré víkendy trávil na podiích a hlavou se mu přitom míhaly inovační úpravy starých melodií, na svou dobu nezvyklé aranže, efektní protimelodie, novátorské harmonické postupy. Později, při častých vystoupeních s banjistou Barneym McKennou ( zakladatelem The Dubliners ), flétnistou Michaelem Tubridym a hráčem na píšťaly Seánem Pottsem, jímž pro změnu tloukl do hlavy smysl pro improvizaci, prý už odkudsi z dálky zaslechl zvuk budoucích The Chieftains.
The Chieftains 2


Počátkem roku 1963, kdy Paddy Moloney vstupuje s přáteli poprvé du studia, výsledkem čehož je legendami opředené a pro následující léta velmi směrodatné první album The Chieftains, odchází Seán O'Riáda z divadla a naplno se věnuje tradiční hudbě, i když na to místy jde přes symfonické orchestry, chrámové sbory a baletní suity.
Za devět let umírá v londýnské nemocnici. Pro irskou tradiční hudbu tak skončilo období dvojvládí; trůn začal patřit pouze jedinému : Paddy Moloneymu. Vnitřně čistému, s Bohem vyrovnanému klukovi jako sušinka, s vlasy dlouhými tak akorát, s pětadvacítkou na krku a plány, jak pětiletka : dobýt s irskou hudbou svět; na svou dobu vize hodná blázna, leč do puntíku uskutečněná.

Když producent Garech Brown psal počátkem třiašedesátého roku do studiové knihy návštěv 'chieftains' měl tím skutečně na mysli fakt, že Paddy Moloney s Tubridym, Pottsem, houslistou Martinem Fayem a bodhránistou Kevinem Conneffem platili tehdy v Dublinu za muzikantské náčelníky, ozdoby rojících se festivalových klání. Moloneyho snění o kapele určující směr revivalu irské tradiční hudby se tak začalo naplňovat.
Respekt, který si The Chieftains během krátké doby hraním v Irsku a sousední Anglii získali, Moloney okamžitě zůročil : všimla si jich televize, častokrát hostovali v rozhlasovém pořadu nejvlivnějšího anglického DJ Johna Peela, předskakovali rockovým kapelám, psali o nich v Melody Makeru i fundovaných folkových magazínech a to navzdory skutečnosti, že za sebou měli jediné album, šlo o postarší pány a na koncertech vystupovali v kvádrech. Když po šesti letech připravovali druhou desku a práce jim nešla od ruky, zvedl Moloney telefon, Paul McCartney nechal práce na Abbey Road a přicestoval za The Chieftains do Edinburghu.
Při natáčení třetího alba, s popěvkem od Pata Kilduffa, měl sice Moloney všechno pod kontrolou sám, přesto v chieftainském zvuku cosi dlouhodobě postrádal. Na vystoupení Belfast Symphony Orchestra mu to ale zapálilo : harfa; tradiční nástroj irských bardů.
The Chieftains 3


V pětasedmdesátém roce, dávno po čtyřech úspěšných albech a účasti na soundtracku k filmu Stanley Kubricka Barry Lyndon, to začalo jít s milými, leč utahanými The Chieftains z kopce. Ještě dlouho po tom, co koncem 60. let koncertně prorazili v Americe a jít na pivo s Rolling Stones pro ně nepředstavoval žádný problém, sedával totiž houslista Seán Keanne na dublinském poštovním úřadě a obsluhoval telegraf - "Bylo to směšné, večer se vrátit z New Yorku a ráno znovu spojovat linky". Stejně jako jeho kolegové - vyjma Paddy Moloneyho do jednoho klotovaní úředníci bank - chápal vzrůstající popularitu a zájem publika o irskou tradiční hudbu za cosi přechodného a o opuštění teplé židle odmítal s kýmkoliv diskutovat - "kontrakty nekontrakty, sláva nesláva, živím rodinu".
Pak ale přišel 17. březen 1975 a chieftainskou úřednickou budoucnost naštěstí rozmetal na cucky.
The Chieftains zrovna vydali 'čtyřku', tlak firmy na častější koncertování a reprezentaci sílil a nešťastný Moloney nevěděl kudy kam. Pro rozhřešení si proto zašel za folkrockovou manažérskou kapacitou Jo Lustigem ( Fairport Convention, Steeley Span, Pentangle ), aby dostal na talíři to co už dávno sám tušil : bez profesionalizace po nich za pár let neštěkne ani pes.
Vyřešila to vyjímečná sázka : v ten samý moment kdy se Lustigovi podaří vyprodat šestitisícovou londýnskou Albert Hall, padají veškeré cheiftainské touhy po státní definitivě.
Ještě nikdy se irské tradiční hudbě nedostalo slyšení na tak prestižním místě; publikum i kritici byli u vytržení a hned po koncertě jim na šatnu ťukal Chris Blackwell od Islands Records. Chieftainským mezitím docházelo vědomí vlastní vyjímečnosti i hrdost nad skutečností, že v nich všichni vidí nositele hudby, schopné, i přes svou vesnickou prostotu, směle soutěžit na hudebním trhu, jedno že obsazeném převážně rockovými idoly. Za všechny to tehdy řekl hráč na píšťaly Seán Potts : "Slyšet jak šest tisíc lidí mimo Irsko aplauduje našim vesnickým reelům a jigům bylo to největší vzrušení mého života." A to chudák netušil, že za čtyři roky se v Dublinu po boku papeže Jana Pavla II. postaví tváří tvář jeden a půlmiliónovému davu věřících.

Navzdory alberthallovskému triumfu dochází u kapely přece jenom k výměně stráží. První to vzdal manažér Lustig :"Odmítám se starat o chlapy středního věku, kteří nehodlají opustit své rodiny na tři týdny v kuse." S jeho odchodem padá i dohoda s Islands, vyřešená za pochodu okamžitou nabídkou CBS.
Cožpak o to, jedna starost vyřešená, ovšem co s kupou výpovědí na stole ? Potts, Connef a Tubridy se totiž zařekli, že na konci roku 1976 končí.

Konec sítí, které Moloney rozhodil po flétnistovi byste nedohlédli. Nakonec v nich uvízl Matt Molloy, přítel z mládí.
Chudák toho měl pod praporem irské tradiční hudby už také hodně za sebou : učinkování v Bothy Bandu, akustické kapele, která 'vystupovala a žila jako rocková' ho po šílených pitkách dokonce totálně vyřízeného přivedlo do nemocnice. "Nikdo mě nikdy nemusel kroutit rukou, abych si zahrál s dobrými muzikanty", řekl prý Moloneymu na nabídku k nástupu do The Chieftains; přesto nejprve svolil k hostování, aby nakonec zůstal až do dnešních dnů.


oficiální stránka:

zdroj:

Kirk Hammett

13. března 2010 v 18:41 Metallica - Podrobnosti

vl. jménem Kirk Lee Hammett (18.listopad 1962, San Francisco, Kalifornie)

vynikající americký kytarista

Jako mladý začal projevovat zájem o hudbu hlavně díky sbírce kytar a nahrávek jeho staršího bratra Ricka. Nejvíce ho ovlivnily kapely Led Zeppelin, The Rolling Stones, Black Sabbath. Ke kytaře se dostal v 15 letech, jeho prvními kytarami se staly 1978 Fender Stratocaster a 1974 Gibson Flying. Aby si vydělal na zesilovač značky Marshall, začal pracovat jako prodavač v Burger Kingu.

kapely:
V roce 1985 založil spolu se zpěvákem Paulem Baloffem, kytaristou Gary Holtem, baskytaristou Geoffem Andrewsem a bicmanem Tomem Huntingem skupinu Exodus, která je aktivní dodnes.

Hammett nastoupil do kapely Metallica v roce 1983 jako náhrada za Dava Mustaina (Megadeth),


který měl problémy s alkoholem. Jeho prvním počinem společně s Metallicou bylo album Kill \'Em All. V té době bral lekce hry na kytaru od slavného kytarového virtuóza Joea Satrianiho.

skládání:
Přestože je Hammett hlavně sólový kytarista, pro Metallicu napsal také velké množství riffů od poloviny 80. let, obzvláště pak v letech devadesátých v průběhu Load éry. Jeden ze slavných riffů skladby Enter Sandman napsal v hotelovém pokoji ve tři hodiny ráno. Část skladby Creeping death napsal Kirk Hammett původně pro Exodus, avšak přenesl ji do Metallicy.

osobní život:
Hammettovo první manželství skončilo v roce 1990, v průběhu nahrávání alba The Black Album. Nyní žije v San Franciscu společně se svou druhou ženou Lani se kterou se oženil v roce 1998. 29. září 2006 se Kirkovi a Lani narodil syn, kterému dali jméno Angel Ray Keala Hammett.


singl: Brictom

12. března 2010 v 19:33 | Alexandra |  Eluveitie
Určitě zajímavá hudba :) Hlavně se mi líbí muzikálně, ne zpěvem.

BRICTOM
Eluveitie


Sa senit conectos
Onda bocca nene
Rionti onda boca ne
On barnaunom ponc nit
Issintor sies eianepian
Digs ne lisantim ne licia
Ne rodatim biont
Utu semnanom sagitiont
Seuerim lissatim licia
Tim anandognam acolut
Utanit andognam da bocca diomine

Inside se bnanom brictom
In eainom anuana sanander

Aia cicena nitianncobueðliðat
Iasuolsonponne
Antumnos nepon
Nesliciata neosuode
Neiauodercos nepon
Su biiontutu semn
Anom adsaxs nadoc
Suet petidsiont sies
Peti sagitiontias seu
Erim tertio lissatim
Is anandogna ictontias

singl: Carnutian Forest

12. března 2010 v 19:23 | Alexandra |  Eluveitie
je švýcarská folk-metalová skupina založená v roce 2002 . Jejich styl hudby se dá popsat jako kombinace keltské lidové hudby s melodic death metalem. Některé jejich skladby jsou zpívány v mrtvém keltském jazyce galštině. Další informace

Krásná písnička. :)

CARNUTIAN FOREST
Eluveitie